Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo je tu sobec?

17. 09. 2015 12:14:56
Tlak na přijetí povinných kvót se zvyšuje, morální a citové vydírání kulminuje, vymýšlí se nejrůznější kličky, jak to protlačit i přes nesouhlas velkého počtu zemí EU.

Do toho jsou tu proti sobě dva nesmiřitelné tábory těch, co chtějí #přijmout solidaritu a těch, co si myslí, že spíš než solidarita, je na místě obezřetnost a opatrnost. Vůči sobě navzájem se pak ti první bojí fašizace těch druhých, zatímco ty druhé štve slepota těch prvních, když nevidí nebezpečí totalitního myšlení, které si s sebou imigranti ve velké míře nesou ze svých zemí. Nicméně se všichni bojí zavádění totality a mají strach o svobodu. V podstatě by si měly oba tábory rozumět. Nikdo nechce totalitu, nikdo se nechce bát toho, že bude popotahován za své názory.

Jaká strana má ale pádnější důvody se bát? Dnes jednoznačně odpůrci islámu a imigrace. Vím minimálně o dvou případech, kdy byli lidé vyhozeni z práce za svůj postoj k islámu a imigraci. U dalších lidí vím o tom, že z toho samého důvodu je jim vyhazovem vyhrožováno. Neslyšel jsem však o nikom, kdo by byl popotahován za to, že chce pomáhat uprchlíkům nebo za to, že „bojuje proti nenávisti“ ve společnosti. Takže je tu sice většina společnosti, která tu nechce šíření islámu a tím pádem mají obavy z přílivu převážně muslimských imigrantů, ale tahle většina má zároveň strach o tom mluvit jinde než mezi dobrými přáteli, protože nechtějí ztratit práci, nechtějí si přidělávat problémy a také se bojí toho, že by mohli být nařčeni z rasismu a xenofobie. A bohužel, čím výš člověk sedí, případně čím známější je, tím víc se bojí svůj názor vyjádřit, protože nechce ztratit svou reputaci.

Zamyslel jsem se nad tím, jaká je vnitřní motivace obou táborů. Jestli je to skutečně dobrota srdce na jedné a strach a neochota pomáhat na druhé straně? Za co bojují obě strany?

Ta první neriskují zastáváním svých postojů nic. Cítí morální převahu, jsou to oni, kdo škrtají své xenofobní přátelé ze seznamu, jsou to oni, kdo poukazují u druhých na ty ošklivé vlastnosti, jsou to oni, kteří, čím méně jich je, tím větší pocit zadostiučinění mají, protože jsou ujišťováni v tom, že jdou proti mainstreamu. Což je asi také jedna z jejich hlavních motivací. Mainstream je totiž už z definice špatný, takže oni jsou ti lepší, protože jsou rebelové a rebelství je in. Podle mého je jejich motivace z velké části sobecká. Dělá jim prostě dobře si uplivnout před náckem a mít pocit, že oni jsou ti lepší. A nácky je třeba je potírat, třeba i udáváním do zaměstnání.

Další motivací je, že se stydí za to, že jsou Češi. Že patří k tomu buranskýmu národu. Proto je třeba dávat najevo, že o jejich názor se na Západě bát nemusí, že oni vědí, co je správné si myslet. Je to prostě a jednoduše touha po tom, být chválen, být mezi těmi správňáky.

To je ale samozřejmě jen část. Jsou bezpochyby další, kteří tu pomoc myslí vážně a upřímně. Ti však podle mě zase nejsou ochotní vidět celkový obrázek. Pro ně jsou uprchlíci ubožáci, co potřebují pomoc. Nevidí, že potřebný člověk se pomoci nedožaduje násilím a arogancí, ale pokorně a s vděkem přijímá, co je mu nabídnuto.

A co ti odpírači imigrace? Ti si, pokud chtějí být veřejně činní, musí nejdřív rozmyslet, jestli jsou ochotní obětovat své dobré jméno, ztratit část přátel, riskovat vyhazov nebo alespoň předvolání na kobereček. Když seberou odvahu a toto učiní, tak zjistí, že s nimi souhlasí velká většina spoluobčanů. Blogy mají vysoké hodnocení, na FB mají hodně lajků atd. Nicméně to je tak všechno. Stále jim hrozí deaktivace účtu, zrušení blogu, vyhazov z práce, opovržení známých. Navíc, většina médií konvenuje spíš s tou první skupinou, a to právě pro ten pocit boje za dobro nebo čistě kvůli zadání shora, takže hlas bloggerů zas tak silně zemí nezní. Proč to tedy tito lidé dělají? Co z toho mají? Zaplatil jim za to někdo? Chtějí být slavní? No, určitě jim nikdo neplatí, slavní možná být chtějí, ale hlavní motivace to podle mě není. Těmhle lidem především není lhostejný osud jejich země a jsou ochotni to dát najevo a za svojí zemi bojovat, na rozdíl od té první skupiny, které se při vyslovení slov „vlast, vlastenectví, národ“ křiví pusa do znechuceného a pohrdlivého úšklebku.

Je asi jasné, že na obou stranách budou lidé, co vše dělají ze sobeckých a nehezkých pohnutek a pak jsou tu ti, kteří to dělají pro svou vlast, pro Pravdu a Lásku, pro obecné Dobro. Ti by se měli mezi sebou umět dohodnout, i když mají odlišné názory na to, co je třeba dělat. Je třeba se bavit o tom, co je dobré pro naši zemi, a co přinese skutečnou pomoc.

Byl bych moc rád, kdybychom byli schopní se sjednotit, kdyby naše motivace nebyly omezeny na vzájemný boj. Zatím si nějak moc jdeme po krku a nechceme se navzájem poslouchat.

Autor: Jindřich Chmelař | čtvrtek 17.9.2015 12:14 | karma článku: 24.56 | přečteno: 806x

Další články blogera

Jindřich Chmelař

Víra - naše ztracená síla

Víra není jen katolická či evangelická. Víra neznamená jen víru v Boha. Víra není omezena na náboženství. Češi toto cítí moc dobře a vědomě či podvědomě vědí, že víra je především síla nezbytná k následování záměru.

28.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 175 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Hrdost a sebevědomí - základ národa

Pokud nemá zdravé sebevědomí jedinec, neumí jednat s ostatními lidmi jinak než z pozice podřazenosti či nadřazenosti. Sebevědomí se změní na pýchu či pocit méněcennosti a hrdost se zkřiví na pohrdání nebo ponižování se.

26.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 501 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Vidím Česko veliké, aneb k čemu je dobré míti vizi.

Na jaře 2016 jsem se účastnil dvou setkání, které pořádal Úřad vlády. Bylo tam asi 100 účastníků z různých oblastí a šlo o vytvoření strategického dokumentu, podle nějž by se měl řídit rozvoj naší země a společnosti do roku 2030.

26.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 324 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Skutečné české hodnoty

České společnosti a Čechům (Moravany a Slezany nevyjímaje) jsou přisuzovány různé kvality. Některé jsou pozitivní, některé negativní. Nicméně hodnoty, představující ideál, jehož chceme dosáhnout, by měly být vždy jen pozitivní.

13.7.2017 v 7:30 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 335 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 195 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 320 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 253 | Diskuse

Ivana Pavlisková

To nesmíš !

Je toho mnoho, co nám zakazují úřady a nejen ty. Když odmyslím poslední velký zákaz, který rozpoltil společnost, a to zákaz kouření v restauračních zařízeních, jsou to drobné, někdy se chce říct i naschvály, které otravují život.

20.10.2017 v 18:54 | Karma článku: 19.99 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1969

V první řadě jsem Čech, povoláním biolog. Věřím, že svět každého z nás je přesně takový, jaký si ho tvoříme, proto se snažím si ten svůj tvořit tak, aby se mi v něm dobře žilo. Jsem členem a předsedou spolku Cesta Česka, který si dal za úkol podporovat českou tradici a národní uvědomění.

http://www.cestaceska.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.