Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Imunosuprese Evropy

5. 10. 2015 14:52:24
Podobenství, přirovnání a analogie sice nejsou nikdy úplně stoprocentně přesné, nicméně k vystihnutí podstaty sdělení jsou asi nejúčinnější. Začnu tedy podobenstvím.

Když se má transplantovat nějaký orgán, třeba ledvina, tak je třeba zajistit, aby dárce i příjemce byli kompatibilní. Zjišťuje se kompatibilita krevních skupin, HLA antigenů a zjišťuje se, jestli leukocyty příjemce nelikvidují buňky dárce. Donor navíc musí splňovat mnohem víc kritérií „nezávadnosti“ než třeba dárce krve. I když je kompatibilita zajištěna, je třeba po transplantaci podávat imunosupresiva, aby nevznikla imunitní reakce příjemce proti transplantovanému orgánu a jeho odmítnutí hostitelem. Existuje dokonce možnost reakce štěpu (transplantátu) proti hostiteli. To se děje v případě, že transplantovaný orgán obsahuje imunitní buňky - lymfocyty, které začnou zcela přirozeně reagovat na cizí buňky nepřátelsky, vznikne zánět a může dojít až ke smrti příjemce. Nebezpečí reakce štěpu proti hostiteli je o to větší, když příjemce orgánu má sám farmakologicky potlačenou imunitu, aby nedošlo k odmítnutí transplantátu.

Takže ještě jednou to shrnu v jedné větě. Když do organismu transplantujete cizí orgán, musíte zajistit maximální možnou kompatibilitu v mnoha aspektech a musíte utlumit imunitní reakce příjemce, případně ozářením zlikvidovat imunitní buňky v transplantátu. Pak existuje vysoká pravděpodobnost (nikoliv ale 100%-ní) přijetí štěpu a zvýšení kvality života příjemce.

Analogie s imigrační strategií nebo politikou je nasnadě. Pokud chceme, aby hostitelská společnost přežila příchod imigrantů, je třeba, aby byli příchozí a domácí co nejvíce kompatibilní, tedy minimálně aby sdíleli stejné hodnoty, měli co nejpodobnější pohled na svět a uměli se spolu domluvit. Dál je třeba zajistit, aby mezi příchozími nebyli vyloženě nepřátelští jedinci, jejichž cílem je hostitelskou společnost zničit. Čím víc jich bude, tím větší je nebezpečí. Stejně jako se čemukoliv cizímu brání jakýkoliv organismus, vybavený imunitním systémem, tak se přirozeně cizímu brání každá společnost. Zatímco imunitní reakci chápeme jako přirozenou a potřebnou, přirozená obrana společnosti je nazývána xenofobií a je považována za největší zlo. Nicméně v případě transplantace je zapojení imunity proti štěpu nežádoucí, proto se potlačuje.

V případě imigrace je analogicky a logicky třeba potlačit tu xenofobii. A to se taky děje. Ve velkém a za peníze nás všech, v režii vlády, nevládních i neziskových organizací a různých výborů pro migraci při OSN a kýho čerta. Pokud by analogicky s příkladem transplantace byly dodrženy i další požadavky na kulturní a sociální kompatibilitu a na zajištění nepřítomnosti hostiteli nepřátelských jedinců, bylo by to asi fajn a došlo by k bezproblémovému přijetí imigrantů hostitelskou společností.

Realita je ovšem naprosto jiná. Příchozí s námi nesdílí ani podobný světonázor, ani kulturu a v případě muslimů s námi nesdílí ani pohled na ty nejzákladnější hodnoty. K naší civilizaci a společnosti cítí pohrdání a nepřátelství a z velké části neumí náš jazyk. Navíc jsou mezi nimi prokazatelně nepřátelští zločinci (třeba ti, co organizovali útok na srbsko-maďarský plot), kteří, pokud budou v Evropě přítomní, mohou kdykoliv zaútočit, sabotovat nebo verbovat další džihádisty.

Přes tuto naprostou nekompatibilitu se nám je sem snaží Evropská komise a Mama Merkel dovézt a navždy je tu ponechat. O úspěšné integraci nemůže být řeč. Jediné, co je z výše uvedené analogie důsledně aplikováno, je použití imunosupresiv – v našem případě má být lékem boj proti xenofobii a údajné nenávisti. Ten je aplikován v koňských dávkách. Je třeba říct naprosto otevřeně, že boj proti xenofobii není ničím jiným než snahou o potlačení přirozených obranných mechanismů společnosti. Bohužel, v kombinaci s naprosto nekompatibilním transplantátem – muslimskými přistěhovalci s příměsí ryzích džihádistů, se dá s vysokou pravděpodobností předpokládat hodně nepříznivý vývoj pro hostitele.

Bez nápravných opatření to skončí fatálně.

Autor: Jindřich Chmelař | pondělí 5.10.2015 14:52 | karma článku: 31.49 | přečteno: 1046x

Další články blogera

Jindřich Chmelař

Víra - naše ztracená síla

Víra není jen katolická či evangelická. Víra neznamená jen víru v Boha. Víra není omezena na náboženství. Češi toto cítí moc dobře a vědomě či podvědomě vědí, že víra je především síla nezbytná k následování záměru.

28.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 165 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Hrdost a sebevědomí - základ národa

Pokud nemá zdravé sebevědomí jedinec, neumí jednat s ostatními lidmi jinak než z pozice podřazenosti či nadřazenosti. Sebevědomí se změní na pýchu či pocit méněcennosti a hrdost se zkřiví na pohrdání nebo ponižování se.

26.7.2017 v 11:39 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 488 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Vidím Česko veliké, aneb k čemu je dobré míti vizi.

Na jaře 2016 jsem se účastnil dvou setkání, které pořádal Úřad vlády. Bylo tam asi 100 účastníků z různých oblastí a šlo o vytvoření strategického dokumentu, podle nějž by se měl řídit rozvoj naší země a společnosti do roku 2030.

26.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Skutečné české hodnoty

České společnosti a Čechům (Moravany a Slezany nevyjímaje) jsou přisuzovány různé kvality. Některé jsou pozitivní, některé negativní. Nicméně hodnoty, představující ideál, jehož chceme dosáhnout, by měly být vždy jen pozitivní.

13.7.2017 v 7:30 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 | Diskuse

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den šestý

That Friday feeling... "Ten páteční pocit!" nabývá zcela nového rozměru, který nemá nic společného s natěšeností na pořádné mejdlo. Poté, co se moje pověstné štěstí zjevně vyřádilo, se těším tak leda na pořádnou porci spánku!

20.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 155 | Diskuse

David Gruber

Resilience = lidé, buďte odolní, nenechejte se zblbnout

„Resilience je psychický proces zvládání nepříjemných podmínek (krizí) člověkem. Jedná se o psychickou odolnost, houževnatost jedince "navzdory osudu", navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům....

20.8.2017 v 11:47 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 333 | Diskuse

Olga Pavlíková

Proč nechci Drahoše za prezidenta

Prezidenti v ČR jsou naštěstí pouze kladeči věnců a formální reprezentanti státu, přesto většina občanů považuje volbu nového prezidenta za důležité rozhodnutí.

20.8.2017 v 11:20 | Karma článku: 41.38 | Přečteno: 1965 | Diskuse
Počet článků 40 Celková karma 13.81 Průměrná čtenost 1963

V první řadě jsem Čech, povoláním biolog. Věřím, že svět každého z nás je přesně takový, jaký si ho tvoříme, proto se snažím si ten svůj tvořit tak, aby se mi v něm dobře žilo. Jsem členem a předsedou spolku Cesta Česka, který si dal za úkol podporovat českou tradici a národní uvědomění.

http://www.cestaceska.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.